Úvodník editora, vzpomínku na nedávno zesnulého dlouholetého pokladníka společnosti Karla Sokola, pět příspěvků a jednu přílohu.
Jako první je uveden přípěvek Karla Sokola „Odvození hlavních vzorců sférické trigonometrie“. Autor ukazuje odvozeni sinové a kosinové věty ve sférickém trojúhelníku a jako zvláštní případ jejich aplikace Neperovo pravidlo pro pravoúhlý sférický trojúhelník. Těmito vzorci je usnadněna práce astrologovi experimentujícímu například s rozdílným promítáním v primárních direkcích (tj. jiným způsobem než promítacími kružnicemi dle Regiomontána či Placida) nebo v jiné části výpočetní práce dotýkající se problémů na nebeské sféře. Je to odkaz symbolisující pomocnou ruku, kterou měl tento náš dlouholetý kamarád, kolega a zakládající člen AS pro každého, kdo o ni stál.
Druhým v pořadí je příspěvek Jiřího Kubíka „Horoskop ČR a transsaturnské planety“. Autor se zamýšlí nad rolí Chirona, Urana, Neptuna a Pluta v transitech ve vztahu k horoskopu republiky z roku 1918. Ve svých úvahách se zaměřuje především na horoskop sestavený pro 28. října 19 hod 00. Při rozborech pracuje jak s mnoha klíčovými okamžiky historie našeho státu (1939, únor 1948, srpen 1968, 1991, 1993 …) tak s horoskopy významných osob (Masaryk, Havel, Klaus, Zeman, Špidla, Gross, …). Dále odvážně uvádí svoji predikci pro rok 2005 a 2006, ve výhledu se dotýká i let pozdějších. Na závěr porovnává varianty vzniku ČR v 11 hod 26 a v 19 hod, tj. horoskopů, které mají prohozenu posici osy Asc - Desc.
V třetím příspěvku Marty Krumlové „Miroslav Kruml - Mirko Boleslavský“ se nám dostává pohled do části života jednoho z významných prvorepublikových autorů, který byl donedávna znám jen svou obsáhlou učebnicí „Vědecká astrologie“. Jde o osobní pohled dcery na otce, který stál již v jinošském věku u zrození Universalie - společnosti českých hermetiků, a který se po zveřejnění svého jediného astrologického díla jak činně tak autorsky v astrologii odmlčel. Prošel životem až do osmdesátých let dvacátého století bez toho, že by jej kdo na veřejnosti poznal a s astrologií spojoval a můžeme jen spekulovat o možné existenci slibu přestat být činný v astrologii, kterému, jak se v příbuzenstvu spekuluje, se pro bezpečí své rodiny zavázal.
Čtvrtý příspěvek „Indická astrologie - mýty a realita“ navazuje na téma Indické astrologie z minulého čísla. Přináší osobní zkušenosti autora Richarda Stříbného z cest po Indii. Kromě jistého rozčarování nad rozporem mezi pověstí a skutečností přináší nové podněty a myšlenky k nástinu možného vysvětlení proč rozdílné systémy (kde například pozice Slunce v západním systému ve znamení Lva a totéž Slunce v indickém systému s ajanámšou dávající posici ve znamení Raka) mohou dát podobný výklad. Opírá se při tom o váhu a výklad obdobně obsazených domů a rozdělení celku na dvanáct dílů mající obdobu v dělení zodiaku.
Pátým příspěvkem je “Helénská astrologie IV” obsahující 4. část výtahu z dvoudenní přednášky“Astrologická tradice: Odkud a kam ?” (předchozí části byly uveřejněny v číslech 32, 33 a dvojčísle 34-35). Představuje další názory a pohledy Roberta Schmidta, získané při pořádání a překladech původních helénských textů. Tato část se nejdříve zabývá vztahem nespojení a přilehlosti – v dnešní terminologii aspekty kvinkunxu a polosextilu. Ukazuje, že v helénské historii tyto vztahy hráli roli, která v moderní astrologii zmizela. Dále se rozebírá pojetí recepce a její vztah ke skupinám planet „stejného řezu“ (sect). Pak je zkoumán koncept antiscií a kontraantiscíí. Zatímco ty druhé organicky zapadají do konceptu helénské astrologie, ony první se zdají být umělým konstruktem Ptolemaia. Jako poslední v této částí se rozebírá konjunkce „v srdci Slunce“ ve vztahu k planetárním vládcům času a ukazuje se jak se mění její interpretace.
Jako horká novinka jsou uvedeny efemeridy nově objeveného člena sluneční soustavy - objektu 2003-UB313, možného kandidáta na novou planetu.