Úvodník editora
V prvním příspěvku Milana Špůrka „Indická astrologie“ jsou představeny základní struktura a myšlenky dnešní východní či jak se také někdy říká - védské - astrologie. Ukazuje se její rozdělení dle oblastí pro které vypovídá a vymezují se stavební prvky, na nichž výklad spočívá. Jsou to především dělení ekliptiky na znamení a jejich podčásti, problém vymezení počátku onoho dělení (stanovení ajanámšy), lunární zvířetníkové domy, dynamické prvky horoskopu (planety spolu s lunárními uzly) a jejich aspekty, domy a citlivé body. Tento příspěvek přibližuje studentům zajímajícím se o helénské kořeny naší nauky zakonzervovaný stav jednoho směru a současně vytváří potřebné zázemí pro následující inspirační článek J. Nitscheho a pro do příštího čísla plánovaný příspěvek srovnání čtení horoskopu v systému západní a východní astrologie.
V druhém příspěvku „Jaký je vlastně skutečný průběh precesního pohybu naší Země?” klade Jiří Nitsche znepokojivou otázku o oprávněnosti doposud převažujících představ o pohybu jarního bodu - referenčního bodu astrologie. Přináší myšlenky, které mohou znejistit stávající představu spirálového a mohou podporovat představu kmitavého pohybu jarního bodu vůči hvězdnému pozadí.
Jako třetí je uveden přípěvek Ondřeje Havla „Křest Měška I. z astrologického hlediska aneb horoskop polského národa“. Autor na základě studia historie dovozuje z podkladů o existujících zvyklostech a historických souvislostí okamžik křtu významného polského knížete, jenž se stal nositelem křesťanství v Polsku, a který stál u zrodu nového středoevropského státu. Pro nalezený okamžik, který je určitým mezníkem v historii Polska a který se liší od času historiky doposud běžně užívaného, dokládá horoskopické souvislosti a fungování ve vývoji polské historie a státnosti.
Čtvrtým příspěvkem je zamyšlení Antonína Hrbka „Lunární kalendáře ano či ne?“ Na začátku se v něm ukazují prokázaná a mezi astrologickými laiky a odpůrci připouštěná působení Měsíce a následně autor přechází k jádru – k diskutování různých astrologických a pseudoastrologických doporučení v souvislosti s Lunou či Měsícem. Ukazuje jejich meze a v některých případech i absurditu a komerčnost pouťového přístupu.
V pátém příspěvku „S astrologií až do poslední chvíle“ Antonín Hrbek připomíná horoskop nedávno zesnulého a pro naši zem i dnešní Evropu významného amerického presidenta Ronalda Reagana, jeho předpokládaná rozhodování na základě astrologie a ukazuje souvislost horoskopu jeho narození s horoskopem pohřbu.
Posledním příspěvkem je “Helénská astrologie III” obsahující 3. část výtahu z dvoudenní přednášky“Astrologická tradice: Odkud a kam ?” (předchozí části byly uveřejněny v číslech 32 a 33), představující další názory a pohledy Roberta Schmidta, získané při pořádání a překladech původních helénských textů..Tato část se nejdříve zabývá rozlišováním vlastností znamení, jejich roztříděním a na uvedeném základě se ukazuje způsob čtení planet v jednotlivých znameních (planety jsou modifikovány znameními ve svém působení a znamení se chovají jako prostředníci mezi planetami). Dále jsou rozebírány koncepty vlády planet ve znameních, povýšení, triplicitách a hranicích. Pak se přistupuje k tématům aspektů (založených na znameních a rozlišovaných ve směru a proti směru zvířetníku a na konceptu působení planety vysílající „paprsky“na planetu přijímající). V závěru příspěvku se rozebírají dnes odlišně chápané pojmy aplikace a separace jako prvky upřesňující okamžik uplatnění síly planet a ukazuje se pravděpodobné překroucení tohoto významu při překladech z řečtiny do souvislostí s orbisy aspektů.
Ve střední části tohoto čísla jsou opět jako vyjímatelná příloha otištěny efemeridy pro rok 2004, spolu s aspektářem planet.